Rubriky časopisu


Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

Vyhrajte luxusní ceny zodpovězením jednoduchých otázek. Odpovědi posílejte na kajman@kajman.cz. Více kliknutím na úryvek článku.

 

Chyť a pusť pro potočáka
Zlinsky_lovec: „Co byste řekli na „chyť a pusť“ (C&R) pro pstruha potočního na našich vodách. Alespoň po takovou dobu, než by se jeho stavy u nás zlepšili? Budu rád za každý názor.“

Tomucha: „Jo!“

Pif: „Ne! A nebo jinak. Chyť a pusť pro hrouzky, oukle­je, slunky, jel­ce, parmy atd. Tyto druhy u nás nejsou, ale potočáci ano.“

Milky: „Podle mne je to záležitost vytržená z kontextu a chybí jí rozumná protiváha. Je to asi takové, jako když by ti někdo nabídnul super Mercedes v plné palbě – zadarmo! No, nevem to!? Ale musel bys platit pojistku, povinné ručení, pohonné hmoty a nesměl ho prodat. Pstruhové vody jsou studené a dost nehostinné. V případě, že tam nemá žrádlo, nevyroste. Když mu tam hodíš rohlík, ta se po něm utluče, páč má radost, že aspoň něco může sežrat. Celá věc, aby dávala smysl, se musí opřít i o to, aby do těchto vod pro něj bylo možné vysadit plevelné rybky (střevle, slunky, oukleje, …), aby měl dostatek přirozené potravy. Kdyby mě někdo vysadil na pustý ostrov, taky mávám na první parník! Jenomže pstruhové a cejnové pásmo je rozdílné, na vysazování nejsou pořádně peníze, rybářský tlak sílí. Každá rada je v tomhle dobrá, ale ČRS si radit stejně nenechá a proto je tato věc skoro zbytečná.“

Lerak: „Tady Ti musím dost oponovat! S nadsázkou – navrhuješ, aby se ledním medvědům dováželi do jejich teritorií zajíci, aby měli co papat. Pstruhové vody jsou nehostinné právě pro např. oukleje. A potočákům ta studená voda víc než vyhovuje a i bez těchto rybiček mají co do tlamky – hmyz, ráčky, vranky, střevle apod. Zkus někdy i na horské pstruhové vodě zdvihnout kámen a podívej se, kolik druhů tvorečků se na nich drží – o sekundárních pstruhových revírech vůbec nemluvím. Tam jsou tak příznivé podmínky pro všechna vývojová stadia hmyzu, že nám na naše nástrahy pstruzi doslova prdí. Jsou revíry, kde málokdy uvidíš rybu „sebrat“, většinou se válí u dna a sezobává broučky. Takže, zcela jednoznačně: kdyby potočákům vadila studená voda a nedostatek potravy, tak by tato pásma neobývali! Vadí jim predátoři – homo sapiens, kormoráni, vydry, volavky. Nasazovat oukleje do chladných pstruhových vod je nesmysl – nikdy tam nežili! Potočák přežije jedině tehdy, když mu to člověk dovolí! Sám, svým přístupem!“

BoBo-Falknow: „Chyť a pusť pro potočáka provozuji úplně automaticky. Duháků a sivenů se to ani zdaleka netýká, ty se sypou do vody každý rok, na rozdíl od potočáka.“

Dědek: „Potočák je moc pěkná a poměrně vzácná ryba, kterou bych asi nesežral. Jenom v případě, že bude mít víc jak 45 cm. Toho by sežral hned každý druhý po mě, který by ho lapnul.“

Pupak: „Křeč nic neřeší. Pokud chceš pomoct potočákům, musí se chránit úplně a bezezbytku a ne jen alibistickou ochranou, která rybě nepomůže. Musíš udělat na potokách a říčkách chráněná pásma s úplným zákazem lovu a chránit trdliště v době tření. Toliko můj názor.“

Ebobo: „Já bych byl docela pro!“

Death: „Já tomu nerozumím jako mistři muškaři, ale z doslechu a z toho, co jsem měl možnost se dočíst, jsem zjistil, že jsou prý stavy potočáka dost nízké, takže by systém chyť a pusť určitě nějakou částí pomohl zvýšit jeho početnost.“

Muf: „Souhlasím s vámi, že se něco musí udělat, a také jsem pro jeho omezení v úlovkovém listě, ale na druhou stranu, jestli si myslíte, že se stavy potočáků ve volných vodách zvýší, jste na omylu. Když nebudu počítat rybáře, kteří si je budou odnášet i tak, vezměte v úvahu pytláky, volavky, kormorány, norky, vydry a v neposlední řadě různé otravy, popř. přírodní katastrofy (sucho, povodně). Takže pokud se nezmění legislativa k omezení počtu predátorů a k zpřísnění kontrol, tak je váš návrh absolutně o ničem...“

Kostnak: „Suhlas s Pifom. Uplne ine ryby si zasluzia ochranu. Nie pstruh, ktoreho umele rozmnozovanie je dovedene do „priemyselnych“ rozmerov. Je to len otazka penazi, kolko pstruhov bude vo vode.“

Mirek: „No, já nevím. Ono produkovat potočáka není jen tak. Právě jako třeba u lipana, chybí ryby vhodné pro umělý výtěr. Kde jsou ty časy, kdy se slovovali pstruzi ve velikostech matečních ryb. Naštěstí třeba u nás na Svatavě se pstruh vytírá dobře. Velká většina ryb je původních. Naopak, možná trochu kacířsky, bych viděl radši brát ryby od 25 do 30cm, kterých jsou zde opravdu kvanta, a chránit, čili nebrat, ryby nad 30cm. Dejme tomu do 40cm. Myslím, že by to vodě i rybám prospělo víc, než hrdinské kecy o tom, jak je zrůdné brát pstruhy pod 30 čísel. Ono je třeba přihlížet k místním, konkrétním podmínkám té které vody. Na druhou stranu, i já mám morální zábrany vzít si potočáka v menších velikostech. Ale třeba právě na naší Svatavě by to věci prospělo.“

Dědek: „Pěkná představa, ale kolik myslíš, že je lidí, kteří nevezmou potočáka nad 30 cm? Za svojí krátkou kariéru jsem vzal jenom dva potočáky asi 28 cm, ale teď mám zábrany. Je to moc pěkná ryba na to, aby se sežrala, k tomu by měl být duhák. Je iluzí si představovat, že si myslí to samé i ostatní. Osobně jsem byl svědkem toho, jak rusky mluvící borci slovili část řeky agregátem a než jsem stačil zavolat policii, tak se mi vysmáli a ujeli. Co s tím můžeme nadělat? Prostě část lidí jsou hovada a zbytek to asi nevytrhne. Osobně jsem za celoroční hájení, aspoň na takových 5 let a potom se uvidí.“

Mirek: „Samozřejmě máš asi pravdu. Veškerý tyhle debaty jsou pouze v teoretických rovinách. Je to trochu sofistika. Já vím, že v praxi je to tak, že 70% rybářů vezme každého mírového pstruha. Jinak to vypadá při internetových debatách. Tam cáká ušlechtilost. Já nemám problém s tím, aby pstruh potoční byl zcela hájen. Ovšem uvedení do praxe není taková sranda, jak by se mohlo zdát.“

Mastrof: „Já jsem určitě pro, už to tak i praktikuju.“

Salmo1: „Všeobecně ne. Vedlo by to jenom k odkladu komplexního řešení špatné situace na pstruhových vodách. Odnesených pstruhů od vody rybáři je jenom zlomek oproti minulosti.“

Fikus: „Ne, myslím, že existují lepší způsoby než zákazy a nesmyslná omezení k nápravě úbytku potočáků v našich vodách.“

Cottus: „Od zadání otázky uběhly dva roky…a problém zůstává! Také si myslím, že v tomto případě by se chyť a pusť minulo účinkem… To už by bylo dle mě rozumnější některé pstruhové úseky prostě vyjmout z jakékoli formy lovu. Aspoň na 3–4 roky!“

ZN: „Mám podobný názor jako Pupák. Jsou oblasti, kde chyť a pusť nic neřeší. Na druhou stranu je věc každého, jestli potočáka zabije či ne, rybářský řád mu to umožňuje. V principu jde o chránění a možnost, aby se potočák mohl bez problémů vytírat. Je otázkou, jak se k tomuto problému staví současný systém hospodaření, ve kterém jde jen o to, aby byl „lovec“ a případně jeho rodina spokojena. Není potočák, nic se neděje. Nasadí se duhák.“

Kopi: „Když chyť a pusť, tak pro všechny!“

Regulus: „Taky si myslím, že křeč nic neřeší. Pokud se bude každý rybář chovat normálně, tzn. sem tam si vezme rybu, tak to ryby neohrozí. Je směšný se domnívat, že já tu rybičku pustím, aby přežila, jenže ji za dva dny chytne někdo jiný a sežere. Beru ryby sporadicky, v podstatě je to mizivý procento toho, co chytnu a v klidu se přiznám, že jsem letos jednoho potoka zabil. Důvod? Chtěl jsem si vzít rybu a nepřišel duhák, hotovo. Domnívám se, že jsem tímto činem neohrozil jeho stav na zmíněné vodě. Když vezmu v úvahu, co kolikrát u vody vidím, tak nemám nejmenší výčitky svědomí vzít jakoukoliv rybu, myslím pochopitelně mírovou. Patřím k těm, co, jak tu někdo psal, mají ty hrdinský kecy a ryby pod 30 cm neberou. Praktikuju to tak už strašně dlouho, už od dob, kdy těch ryb bylo poněkud víc. Pokud se zlepšení stavu týká, tak fakt nevím, co rozumného by tomu pomohlo. Člověk co mohl to už pokazil, myslím tím regulace atd., přemnožila se škodná – rybáři no a to, že by se šířila osvěta ve smyslu, ryba není žrádlo, ryba je kámoš, tomu snad nikdo nevěříte.“

Cudla: „Nepatří i patří to sem. Viděl jsem článek a foto vykuchaných kormoránů. Stalo se to v Německu (u nás by zelený vystříkli). Je neuvěřitelný, co do sebe ti ptáci nacpou. Vezměte si Ohři pod Nechranicema nebo jinou vodu, která nezamrzá, jak ji kormoráni zdevastují. Je to kec, že žerou jen malý ryby! Takový lipánek nebo pstroužek 40+ je pro ně zákusek. To samý úhoř, ten také nemá šanci. Kormoránů je hrubým odhadem v Čechách asi 60 – 70 tisíci a v Evropě asi milion!“

Shadowhunter: „Co budou zelení dělat? Teď chrání kormorány a nakonec dojde k tomu, že pstruh a lipan budou hájení taky. A co pak? Kdo dostane šanci na přežití? Kormorán nebo ryba? Jinak jsem klidně ochoten přidat na nějaké mimořádné známky na patrony pro myslivce, aby ty černé kur.. vystříleli.“

Šány: „Vyjmout pstruhový revír na čas z lovu nic neřeší (viz např. říčka Senice na Vsetínsku). Dříve spousta lipanů, po obnovení lovu nula. Tam kam nechodí rybář, tam chodí pytlák, volavka a vydra.“

Osprey: „Máš pravdu. I kdyby na tom revíru v čase hájení vyrostly pěkné ryby, po jeho otevření vypukne krátký bleskový masakr a dost rychle bude všechno při starém. Tahle země si špičkové revíry nezaslouží. Zatím. Dokud se nenaučí o ně postarat.“

Raf: „Já bych se rozhodně chyť a pusť u potočáka minimálně v nějakých úsecích řek nebránil. Nevnímal bych to ale rozhodně jako všespásné řešení pstruhové otázky.“

Robur: „On než ten potočák doroste, tak třeba dorostou i rybáři.“

Osprey: „Potočák vyroste za 2 – 3 roky. Na to, že dorostou rybáři, čekám už asi 15 let. Musím uznat, že změn není úplně málo, ale zdaleka to nestačí. Víc peněz, skutečná péče, skutečná ostraha, řešení problémů s predátory,… Je toho moc, co není dořešeno. Ale jsou vidět organizace, které dokázaly jít dopředu mnohem dál než většina – ovšem vím to spíš z doslechu.“

Kubajzs: „Já jsem pro chyť a pusť u potočáka i lipana. Pro maso se vysazují duháci.“

Kornjd: „Chyť a pusť u pstruha by byla dobrá věc, určitě by pomohla, ale opravdu by nevyřešila všechno. Nehledě na to, že většina lidí by se s tím moc nepárala a stejně by ty ryby masili! Já jsem nebyl za tři roky, co mám pstruhovku ani jednou kontrolovaný rybářskou stráží a to taky o něčem svědčí! Větší přísnost by neuškodila!“

Chosebaits: „Proč ne, já bych řekl, že toto by si zasloužilo v některých vodách více našich původních druhů!“

Tomashr: „Ona se ovšem vnucuje hnusná otázka, jestli víc potočáků zahubí ti, kdo chytají na maso anebo rádoby moderní chyť a pusť lovci, kteří za odpoledne chytnou a pustí 30 potočáků 15–20cm, se kterými se před puštěním ještě pokud možno pomazlí a vyfotí. Na pstruhovkách nechytám, ale tento „moderní“ lov jsem už měl tu čest vidět a moc se mi to nelíbilo.“


Líbilo se vám toto téma nebo vás nezaujalo? Budeme rádi, když nám o tom napíšete na rafbaits@gmail.com. Zároveň zdůrazňujeme, že otištěné názory nemusí být totožné s názorem redakce. Přebíráme je téměř doslovně z www.chytej.cz. Odtud některé názory vybral, Radek Filip 


 

JARNÍ VZORY MUŠEK 

Tak a máme tu po nekonečné zimě ostatně jako každý rok začátek pstruhové sezóny.Můžeme jen doufat, že nepřijde velká voda jako minulou sezónu, kdy byla část vod nechytatelná. Tedy samozřejmě až po srovnání se stavu vody. Dnešní díl chci věnovat několika jednoduchým jarním vzorům mušek, které se mi několikrát osvědčily, a to nejen u nás, ale také v zahraničí. Z jara a celkově z počátku sezóny vsázím více na přírodní vzory, nemám namysli čistě přírodní nenápadné mušky. Nejelpší zkušenosti mám s přírodními vzory, které jsou doplněný nějakým spouštěčem záběrů, nicméně díky svému přírodnímu a tudíž i přirozenému vzhledu. U mokrých mušek samozřejmě preferuji přírodní březnovku doplněnou lesklými perleťovými lametkami, které jsou navázané podél křidélek. Po každé straně mušky navážu jednu lametku, kterou navazuji jako úplně poslední materiál těsně před ukončením vázání ztraceným uzlem. Délka lametek by měla sahat od očka až po konec křidélka respektive zhruba na úroveň obloučku háčku. Nedoporučuji používat ostře holografické a výrazné lametky, nemám s tím u takto přírodních vzorů jako je např. březnovka dobré zkušenosti. Přísloví, že méně je někdy více zde planí mnohonásobně. Jarní vzory nymf ladím do přírodní hnědé – bažant na tělíčka, kroužkováním a hlavohrudí se d celá nymfa doladit do různých odstínů. Spolu s hnědou se mi dobře osvědčily barevné kombinace hnědá – oranžová, zelená, bílá a žlutá. Zmíněné kombinace se dají na jednotlivé vzory mušek poskládat různě. Nabažantní nyfy dělám převážně různobarevné zadečky s hnědým tělíčkem a měděným kroužkováním. Hlavohruď jarních nymf dělá převážně z dubingu přírodní hnědé vačice, a to samotné nebo s příměsí lesklých vláken. V létě měním hlaohruď za lesklé spectra dubingy, nebo směs přídorního dubingu s větší příměsí lekslých vláken. Je potřeba brát v potaz to, že z jara je prvních 14 dní nějvětší tlak na pstruhové vody. Ryby budou za pár dní ochytané a budou si barevné lury a obrovské jigy nebo gold heady dobře pamatovat. Nenápadnými přírodními vzory se nic nepokazí, protože ryby je berou jako přirozenopu potravu a ne předmět, který rybu vydráždí k záběru. Podobnou strategii volím po celý rok na jezře, kde se soustředím především na lov s přírodními pakomáry doplněnými o jemné atraktory nebo lury v olivových a černých barvách. Dnes si ukážeme vázání celkem univerzální mušky. Je to hnědý palmer, který se díky jednoduchým úpravám používat jako suchá nebo morká verze. Dnes si ukážeme vázání morké verze, která se dá osadit ještě zlatou hlavičkou pro případ prochytávání hlubokých tůní nebo příkalené vody. Štěty mušky jsou vázané ze srpů kohouta coq de leon, nicméně je možné použít tako obyčejného kohouta s trochu kvakitním peřím. Tělíčko mušky je vázané z obyčejné zlaté lametky, pokud je lametka tenká, je možné jí přehnout v polovině, navázat a potom navíjet obě lametky současně. Na rotačním svěráku je tato vázací operace poměrně rychlá a snadná, ve statickém svěráčku to dá o dost více práce, ale každopádně výsledek se vyplatí. Na nožičky používám kvalitní srpky z geneticky šlechtěných kohoutů, není to sice podmínkou, na mokré mušky dá bez problému použít i srpek ze slepice. Na suché vzory používám dlouhé srpky výhradně, protože jejich kvalita zaručí, že muška bude dlouho držet na hladině. Na obrázcích u vázacího postupu můžete vidět, že srpek je nvinut obráceně. Před jeho přichycením vázací nití jej protáhnu mezi prsty proti směru. Tím se obnaží špička srpku, za kterou se pírko naváže. Po nadubování tělíčka potom navinu srpek s pomocí skřipce nebo prstů pokud si troufáte navinu kolem ramínka háčku. Keroužkování drátkem v protisměru vinutí srpku není nutné, pokud je srpek kvalitní, má dobrý dřík, který vydrží. Pokud vám nevyhovuje vinutí směrem odzadu dopředu, můžete samozřejmě vázat nožičky obráceně se zpětným kroužkováním. Křidélka mušky vážu z výřezů letek, klasickým způsobem, který byl zde již několikrát prezentován. Na morké mušky není potřeba dělat vědu ze siluety a křidélek ve tvatu písmene V. Bohatě postačí dva výřezy, které dohromady udávají tvar křídla. To že konce nejsou spojené a dokonale rovné ničemu nevadí. Mokrá muška by měla vapadat trochu „utrápeněji“ než přesně navázané suché mušky. křidélka každopádně navazuji jako poslední až po navázání nožiček. Pokud se budou napřed vázat křidélka a následně nožičky, mohou se křidélka snadno zbortit po tom co přes ně navážeme ještě několik ovinů srpkem. Tento palmer používám z jara jak na řekách tak jezerech, kde jej vždy umístím jako prostřední nebo horní přívěsnou. Pokud je palmer osazen zlatou hlavičkou, potom jde smaozřejmě až na konec.

1/12 stran

Staňte se fanouškem Kajmana na Facebooku.Časopis Kajman vychází nově i elektronicky - OBJEDNÁVEJTE ZDE! Následující zářijové číslo vychází již v pátek 29. 9. 2017. Ušetřete 25% a objednejte si tištěné PŘEDPLATNÉ nyní!

Anketa

Chtěli byste, aby se nasazovalo méně kaprů a více jiných druhů ryb?

Ano
anketa 62%

Je mi to jedno
anketa 17%

Ne
anketa 21%

Hlasovalo: 2926

Kontakt

Copyright © 2002-2017 KAJMAN CZECH s.r.o.. All rights reserved. Created by wwwstranky.eu