King of Lake 2019 – jak to vlastně bylo?

15 hodin, nula minut. Nyní už zbývá jen dotočit pár posledních metrů šnůr a vyndat nástrahy z vody, trochu poklidit loď, na břehu odevzdat měrnou desku, GPS lokátor a potvrdit odeslané výsledky. Víc už udělat nemůžeme. Čtvrtý ročník největšího lodního závodu na našem území organizovaného českým týmem právě skončil. Alespoň ta část, kterou můžete jako účastník, respektive závodník ovlivnit.

Full house, tedy všechny čtyři druhy ryb, se nám ani tentokráte ulovit nepodařilo, přestože ráno připomínalo něco mezi snem a pohádkou. Odhadem třetím hodem Tom zdolává štiku, jako správný kolega pokládám prut a spěchám podebrat úlovek. Jakmile končí štika v gumové síti, vracím se na přední palubu stáhnout prut, abych předešel nehodě, až se potká vrtule s pletenkou. Tam mě čeká překvápko. Někteří už možná tuší – vyproštění nástrahy z kořene zakončuje klepanec a už se pruhatec okolo třicítky veze do lodi. Na naši poměrně halasnou radost reagují téměř okamžitě kluci z projíždějící lodě, která zajišťuje propagaci. Fotky téměř ihned putují do virtuálního prostoru.

Atmosféra houstne

Aktuální čas v levém dolním rohu je Helixu 7.21 hodin. Tedy 21 minut po začátku závodu. Pár minut na to zvedám okouna o krásné čtyři centimetry. Naše ranní veleúspěšná třičtvrtěhodinka končí roztržením lanka po brutálním záběru. Následuje přejezd za candátem a bolenem. Pětihodinovou bezzáběrovou nudu narušuje pouze jeden okouní dorostenec. Slunce pálí a pálí. Atmosféra v lodi houstne. Pak se během pěti minut stane několik věcí – nejdříve vidíme zdolat kousek od nás candáta v lepší velikosti, kolegovi padá slušnější ryba, pak hlásí další neproměněný záběr a vybízí mne k hodu v jeho směru. Vzápětí guma letí do doporučeného prostoru. Dopad na dno, přizvednutí jedno, druhé a třetí už se nekoná. Přichází instinktivní skoro zásek a běhen chvilky pokládáme na desku čtyřicet osm centimetrů pruhů. Honza Hubka chytající pod námi během minuty kontruje o pět, šest centimetrů větším krasavcem. Čtyřicet hodin hledání bez záběru je pryč. Najednou se tady zdolají hned tři candáti během pár chvil. O čtvrtém se dozvídáme až na břehu. Smíšená posádka chytající za námi si po našem odjezdu také připisuje jednoho candáta do bodovacího průkazu.

Zrádné centimetry

Tři minuty po imaginárním odpískání konce už víme, že nemělo smysl ihned po ulovení candáta odjíždět z místa, kde brali a pokoušet se přelstít bezzubého dravce, přestože na jeho ulovení zbývalo více než šedesát minut. Těch pět, možná osm centimetrů, nám bude v konečném účtovaní chybět. V podstatě celý čas až do vyhlášení se nese v duchu podobných úvah a jakéhosi módu zpětného přehrávání věcí minulých. Záznam se oproti včerejšku rozšiřuje i o informace ostatních posádek. Tentokráte už alespoň z části pravdivých. Většina z nás už má loňskou a někteří i předloňskou zkušenost, takže témata k rozhovorům nedocházejí, spíše jich neustále přibývá. Nejčastějšími slovy jsou candát, bolen, těžká voda.

Ve větách hraje prim: „Co a kde jste to chytili?“ Kdo tvrdí, že jsou drbny jen ženy a dívky, ať se přijede podívat, jak nemá pravdu. Překvapení na překvapení, jinak se průběh slavnostního vyhlášení nedá ani popsat. První moment, který vyvolá bouři potlesku, pískotu a jiných zvuků, jsou kytice čerstvých květin určené třem zúčastněným rybářkám. Druhý impulsem, který spouští další vlnu hlasitého nadšení, jsou pruty, které dostávají pro změnu nejmladší účastníci. Tím ale večer plný dárečků nekončí – dvanácté místo pro Rapala -Fans, tedy mne a parťáka Tomáše nakonec potěšilo, i když do elitní desítky chybělo jenom pár zmíněných centimetrů. Naše původní odhady byly kolem dvacítky plus mínus dvě místa.

Na Slapy

Přesun závodu na UN Slapy byl další bonus – je to větší voda, plave tu více ryb, vejde se více lodí, prostě krok správným směrem. Na druhou stranu všechna dosud nalezená místa jsou nám nyní úplně k ničenu. Příští rok si holt celé kolečko dáme znovu.

Bude opět třeba najít něco na mapách, něco vytelefonovat, něco nechat náhodě a hlavně zkoušet a zkoušet. Nutno říct, že úroveň King of Lake se zvedá a to na obou stranách. Lodě jako Finval, Nitro a Lugafo jsou v kotvišti zastoupeny ve více kusech. V podstatě máte dnes už docela problém najít na startu nějakou „horší lodičku.“ Price pool, dostupný na webových stránkách, hovoří sám za sebe. K výčtu je třeba ještě připočíst skvělou atmosféru a perfektní organizaci.

Další zajímavé články naleznete v tištěné verzi časopisu Kajman, magazínu Kapr a na www.kajman.cz

Přidejte komentář

Prosíme Přihlášení komentář