Na rybách s Hanzem

Rybaření s dětma

Zdravím všechny čtenáře tohoto článku z první akce loňského roku klubu Okounek, který má spojovat děti – rybáře z celé České republiky. Jsem velmi rád, že tento rok mohl vypuknout touto akcí, o které vám napíšu pár slov, abyste si mohli představit, co s námi můžete zažít. Já jsem Jan Čechák – Hanz a velmi mě baví práce s dětmi, proto jsem se rozhodl udělat tuto akcičku, kde bychom rádi naučili, jak začátečníky, tak pokročilé, něco nového a mohli se tak posunout dále.

Akcička

V pátek okolo páté hodiny odpolední jsme byli všichni pohromadě u vody a stavěli zázemí. Když bylo vše nachystané, tak byly na řadě pruty a krmení. Pruty byly nahozeny před sedmou hodinou. Všechno se nám tak podařilo připravit do setmění. Poté nám dorazila úžasná večeře od správce rybníka přímo k prutům a mohli jsme začít první večer. Děti jsme seznámili s plánem na tento víkend a prohodili několik slov. Po večeři se všichni rozprchli ke svým prutům a vymýšleli všechno možné, aby se jim podařilo ulovit nějakou rybku. Ve stejný večer bylo několik ryb z vody vytaženo a to bylo pro nás velmi důležité. Ve 22 hodin jsme vyhlásili večerku, aby byli všichni schopni se ráno vzbudit a plně fungovat. Během noci mě probudila myšlenka, jestli je všem teplo a spí, tak jsem to šel pro jistotu zkontrolovat. Vše vypadalo dobře, a tak zalézám zpět do svého spacáku a pokračuji ve spánku.

Budíček

Když jsem se ráno probudil, někteří už byli na nohou a chtěli jít nahazovat. Nejprve jsme koukli na návazce a krmení, když bylo vše opraveno, nastraženo a nahozeno, měli jsme na stole sobotní snídani. Hned během snídaně mě zajímalo, kdo ulovil kolik ryb, jak to šlo a čemu se chtějí věnovat. Kluci na posledním místě, hned na přítoku, byli naprosto nadšení. Ryby spolupracovaly a mládežníkům se podařilo vytáhnout hned několik kaprů. Byli jsme všichni natěšení, že ryby najely a mohly by snad futrovat. Když jsme tuto debatu ukončili a všichni měli plné žaludky, tak jsme se slezli do jednoho kroužku a ukázali si úžasnou hru, při které se všichni poznáme. Hned byla lepší atmosféra. Po této aktivitě bylo načase jít přehodit pruty, prokrmit a také kluky něco naučit.

Během dne, když pominu oběd, byla většina dětí na svých místech a soustředily se na lov. Nebylo to jednoduché, protože ryby nám šly pomalu, ale jistě do tření, a proto se tolik nekrmily jako obvykle. Říkáme si: „Proč bychom ztráceli naději? Ta umírá vždycky poslední!“ A bylo vyřešeno. Kluci do toho šli opět naplno a celý den se tahaly nějaké ty rybky.

Závěrečná noc

Na podvečer jsem měl připravenou hru, u které se všichni včetně vedoucích vyblbli a mohli si zasoutěžit. Moc se mi líbilo, že to všechny bavilo a opravdu to brali vážně, ale s humorem. Byla to paráda vidět kolem sebe plno vysmátých obličejů. Jakmile jsme dosoutěžili, přišel bohužel poslední večer. Na gril jsme naskládali trampská cigára a donesli si pro všechny diplomy. Než se nám jídlo opeklo, rozdali jsme si diplomy. Večer jsme se opět uložili do spacáků a přes noc čekali na záběr. Poslední noc se už tolik ryb nevytáhlo, ale bez šupiny to také nebylo. Ráno však přišlo to, na co jsme se asi všichni nejméně těšili. Balení! I když nechcete, bohužel máte výpravu u konce a je potřeba všechno uklidit a odjet.

Poklidili jsme tedy, rozloučili se a vyrazili zpátky domů. Všem dětem bych chtěl strašně moc poděkovat, že jste se zúčastnily této víkendové výpravy, a pevně věřím, že se vám víkend líbil, protože mě moc! A srdečně vás zvu na naše další akce, které najdete buď na Facebooku, nebo na www.okounek.com.

Jan Čechák – Hanz

Další zajímavé články naleznete v tištěné verzi časopisu Kajman, magazínu Kapr a na www.kajman.cz

Přidejte komentář

Prosíme Přihlášení komentář