Pod pokličkou

K napsání tohoto článku mě dohnalo znechucení z toho, kam spěje dnešní kaprařina. Přijde mi, že se úplně vytratila radost ze samotného chytání a naopak se každý žene za kapry 20+ kg, a když se takový kousek nepovede, tak přichází zklamání. Velký podíl na celé této věci mají velké „kaprařské“ firmy a jejich reklamní masáž. Zkušený rybář se s tím většinou nějak dokáže popasovat, u mladších kolegů však nastává problém. Obrovská reklamní masáž je cílená, funguje a přesně zasahuje tam, kde „má“.

ŠMELA

Realita je však krutá a mnozí by se nestačili divit, jak to všechno dost často funguje. Každý rok se vydávají novinky a každá novinka je lepší než ta předešlá. Vyzkoušej a uvidíš sám… Vše je podložené fotkami, videi… Ale kde se ve skutečnosti ryby nachytaly a na co byly ve skutečnosti chyceny? 🙂 U mnohých firem se musí splnit cíl, za který máš nějaké odměny (výhody), jakým způsobem tento cíl splníš, nikdo nezjišťuje. A podle toho se mnozí „kapraři“ chovají. Ryby ze soukromáků jsou vydávány za svazové, ryby chycené na boilies A byly ve skutečnosti chyceny na boilies B a ještě kolikrát na úplně jinou značku, než kterou borci reprezentují.

DOSTAŇ NOVINKU DO PODVĚDOMÍ!

Firma řekla, musíme dostat do podvědomí novinku, tak všechno bude chyceno na novinku. Je potřeba prodávat tuto řadu, tak bude vše chyceno na tuto řadu. Je to obrovský bussines, obrovská mašinérie, která likviduje samostatné přemýšlení především mladých rybářů. Žádná nástraha není zázračná, je jen lepší a horší krmení, ale ne zázračné, na které vždy a všude nachytáte. To, co je rozdílové a patrně tomu vždy bude, je rybář samotný. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem tkví v každém z nás, v našich zkušenostech, šikovnosti a samozřejmě i štěstí.

RADOST Z ÚLOVKU

Mám doma dva malé kluky, staršímu jsou 4 roky a snažím se ho vést k rybařině. K rybařině, kterou jsem prožil já. Tedy k radosti z každého úlovku, k úctě k přírodě a k samostatnému myšlení, protože podlehnout nebo spíše nepodlehnout tomu, co se dnes děje, není jednoduché. Učím ho plavačce, protože tím by si z mého pohledu měl projít ze začátku každý a ne se hned vrhnout na lov mamutů a tím vynechat základní techniky lovu. Vidím to dnes a denně na FB, kdy mladí kluci dávají na svůj profil fotky s montáží a kuličkou boiliesu a přitom je celá sestava úplně špatně. Špatně navázaný háček, rovnátko obráceně…Ale to přeci není podstatné, chytám na boilies, je to in.

MY JSME KAPRAŘI, TY NIC

Včera, 16. 11. 2019, jsem se vrátil z pár hodinové výpravy na přehradu a opět jsem se nestačil divit. Vedle mě seděli dva kluci kolem patnácti let. Já měl na jednom prutu malou plovoucí gumovou kukuřičku naloženou v esenci a na druhém lisovaný rohlík. Občas jsem udělal nějaký záběr a tahal jsem kapry do 60 cm. Kluci chytali na 24mm boilies a byli nemile překvapeni, že je mohl nějakej blbej rohlík přechytat. To je přesně to, o čem tu píši. Když na to ostatní chytají, já budu taky. Bez přemýšlení, jen tupé kopírování někoho a něčeho bez jakékoliv znalosti lovu na boilies.

Kluci měli u sebe jeden sáček koulí za 400 Kč/kg, jednu kuličku pod obřím háčkem a jelikož jsou koule drahé, tak tím ani nekrmili. Každopádně v tu chvíli oni byli kapraři a já nic a to je hřálo u srdce. Když jsem se s nimi bavil, tak mi bylo řečeno, že takto se chytá a takto to dělají jejich rybářské ikony. Ano, proč bych propagoval rohlík, když ho firma neprodává… I když, už i to není zcela pravda 🙂 A ano, i já jsem dříve přispěl svým dílem k tomu, jak to dnes vypadá.

ZÁZRAČNÉ NÁSTRAHY NEEXISTUJÍ

Chytejte pro radost, užívejte si každou vycházku k vodě. I neúspěšný lov k našemu krásnému koníčku patří. Zapomeňte na zázračné nástrahy, které opravdu neexistují. Zaměřte se na výběr místa k lovu, na sledování vody, na montáž a prezentaci nástrahy a až pak na samotnou nástrahu a její použití v určitém ročním období.

Vše je jen a pouze o nás, jaké si to uděláte, takové to máte. Chytejte na to, co vám funguje a není to tím pádem nutné měnit za „super“ novinku. A v neposlední řadě, není ostudou chytat na rohlík, červíky, kukuřici atp. Sám se sice snažím chytat velké ryby, ale nedělám to za každou cenu, a to doslova.

Neházím do vody tuny krmení, trávím na vodě hodně času a hledám dobré místo. Když ho najdu, mám z velké části vyhráno. Když už je v krmení opravdu potřeba přitvrdit, hodím do vody hrst nebo dvě boiliesu a třeba větší množství partiklu, které mě finančně nevycucá. Přemýšlejte nad tím, co děláte, přemýšlejte sami, protože zájem firem je jiný, než je ten váš. Všem slušným rybářům přeji hodně úspěchu a to nejen u vody.

Další zajímavé články naleznete v tištěné verzi časopisu Kajman, magazínu Kapr a na www.kajman.cz

Přidejte komentář

Prosíme Přihlášení komentář