Štika, která zlomila světový rekord – Lukáš Matějka

S úlovkem velkých ryb to bývá velmi podobné. Chodíte k vodě, doufáte, že se svatý Petr smiluje a pošle vám nějaké monstrum. Když pak taková ryba zabere, nemáte čas přemýšlet, jen se snažíte rybu do nejrychleji a nejbezpečněji dostat na břeh.

Lukáš Matějka již v minulosti pár pěkných ryb zdolal

Když vylézám z postele nemám ještě sílu přemýšlet. I přes to mi v hlavě jedou rozmazané obrazy toho, co by se dnes mohlo stát. Štika 80 cm? Candát 70 cm? Nebo že by konečně přišel dlouho očekávaný okoun, který bude mít přes půl metru? Uvidíme!

Okoun chycený Lukášem Matějkou

Racker Shad je tutovka!

Skáču do auta a za chvíli už vystupuji u vody. Ještě je tma. Na východě se však černá obloha jemně barví do nachova. Za chvíli začne svítat. Zastavuji u kamarádů, kteří mají nahozeno na kapra. Lov kaprů mě nebaví, mám raději akční lov, proto s sebou vezu pouze vláčecí náčiní. Nechci chytat malé ryby, krabičku s malými nástrahami jsem dnes nechal doma. Nejvíc věřím nástraze Racker shad v černožlutém provedení, která připomíná okouna. A protože nejsem žádný troškař, sahám rovnou po té největší gumě (17 cm).

Vsadil jsem na 17cm nástrahu

Záběr z hladiny

Pozdravím se s klukama kaprařema a kousek od nich začínám pročesávat vodu. První nához směřuji do hlubší vody, kde jsem v minulosti přesvědčil nejednoho pěkného candáta. Dnes je však toto místo úplně mrtvé. Že by tu ryby nebyly? Nebo jen nežerou? Nemám moc velkou nástrahu? Znělo mi při stahování pátého náhozu v hlavě.

Neztrácím naději a přesouvám se na další místo. Kousek od břehu je ostrůvek, okolo kterého je mělčina. Z mělčiny dno ostře padá až do 5 metrů. Nahazuji na mělčinu u ostrůvku a chci začít vést nástrahu do hloubky. Na to však nedojde. Hned po dopadu nástrahy na hladinu se voda otevře, objeví se obrovská tlama a nástraha zmizí!

V minulosti chytil autor i tohoto candáta

Na nic nečekám a zasekávám! Hned tuším, že mám velkou rybu. Jak velká ve skutečnosti je, si však zatím netroufám odhadnout. Od kluků jsem se naštěstí ještě moc nevzdálil. V pauzách mezi výpady obrovské ryby na ně volám, ať přinesou velký kaprový podběrák. Jarda byl rychlejší a přibíhá s podběrákem, Zdenda v tu dobu snad ještě leží.

Ryba přijela ke břehu nečekaně rychle skoro jako by věděla, že ji po focení opět pustím. Ve chvíli, kdy rybu poprvé uvidíme, nemáme ještě představu o tom, jak je veliká. Odhadujeme, že bude mít kolem metru.
Štika ani u břehu moc nebojuje, jednou povyskočí nad hladinu, kde ukáže půlku těla a po dalším kolečku už končí v síti podběráku.

Štika 133 cm a 26,7 kg

Když ji Jarda začal v podběráku zvedat, ozvalo se trhání síťky. Teprve v ten okamžik mi došlo, jak velká ryba to ve skutečnosti je! Metrovka?! Tak to rozhodně ne! Štika se ještě jednou zamrská a podběrák kupodivu nebo spíš naštěstí přežívá. Rychle ji přemisťujeme na podložku. Píšu přemisťujeme, ale ve skutečnosti, ji odnesl Jarda. Mě se klepaly ruce i nohy, nemohl jsem se pohnout a nevěděl jsem, jestli mám štěstím brečet nebo řvát.

Štiku rychle změříme a zvážíme, uděláme několik fotek a opět může kralovat ve své domovině!

Pouštění královny

Štika měřila 133 cm a vážila 26,7 kg. Tím se zapsala na první místo světových rekordů! Děkuji svatému Petrovi! Všem slušným rybářům přeji, aby si také ulovili životní rybu a měli z ní stejnou radost a silný zážitek.

Další zajímavé články naleznete v tištěné verzi časopisu Kajman, magazínu Kapr a na www.kajman.cz

1
Přidejte komentář

Prosíme Přihlášení komentář
nejnovější nejstarší
Vyžral
Vyžral

Všichni z tvého okolí ví,kde a na co si rybu chytil.
V podstatě si ji upytlačil na pstruhovce a pak proti řádu si ji tam pustil zpět.