Sumcařské hovory – Michal Jánošík

Michal Jánošík má na našich vodách i v zahraničí chycené neuvěřitelné sumce. Přes svoje mládí měl již na začátku roku 2019, kdy jsme tento rozhovor dělali, z našich svazových vod chyceno 9 sumců přes 2 metry! A od té doby pěknou řádku ještě přidal! A jak zjistíte v následujícím rozhovoru, vůbec to není náhoda. Michal totiž chytá jinak než ostatní.

Michale, jak dlouho se věnuješ rybolovu a sumcařině?

K rybolovu jsem poprvé přičichl zhruba v osmi letech, a to když mě s sebou vzal na ryby můj děda. Později jsem se přihlásil do rybářského kroužku, kde nám jednou učitel pustil videokazetu o lovu sumců ve Španělsku. Už tenkrát mě lov této ohromné ryby uchvátil a já snil, že jednou si taky velikého sumce ulovím. Od snů k realitě jsem přešel, když mi bylo 15. Sumce lovím už tedy 11 let a stala se z toho láska zřejmě na celý život.

Na jaké úlovky vzpomínáš nejraději a jaký sumec, který ti utekl, tě mrzí nejvíc?

Nejraději vzpomínám na své první úlovky velkých sumců. Tenkrát jsem začal lovit bez jakékoliv rady či pomoci, pouze podle videí a knih. Ulovit prvního sumce mi trvalo rok a do teď si jej velice cením. Nejvíc mě mrzí ta ryba, o kterou jsem přišel loni (rok 2018) na jaře, kdy mi na řece Po v Itálii zabral kapitální sumec, ale než se mi povedlo dostat s lodí nad něj, tak zajel do potopeného stromu, kde přetrhl šňůru.

Jakou taktiku lovu sumců nejčastěji používáš?

Nejraději určitě používám lov na podvodní splávek.

Změnil se hodně lov sumců za tu dobu, co se mu věnuješ?

Tak jako každá rybolovná technika, tak i lov sumců se rychle vyvíjí. V posledních letech se vývoj ubírá směrem co nejvíce omezit vibrace přenášené šňůrou do vody a co nejvíc maskovat háčky, ale tak, abychom byli stále schopní co nejvíce záběrů proměnit. Základy jsou však stále stejné, tak jak je pamatuji z doby, kdy jsem začínal.

Popíšeš svoji nejoblíbenější montáž a to, jak se vyvíjela?

Jedná se o klasickou montáž s použitím podvodního splávku. Montáž, kterou vidíte na obrázku, používám na pomalu tekoucích vodách nebo stojatých vodách, kde hrozí, že se nám do šňůry může chytit loď anebo plavec.

Co je nejdůležitější pro ulovení velkého sumce?

Určitě můžu říct, že sedět u vody. I v sebehorším počasí je šance něco chytit. Doma anebo v hospodě jej nechytíte. Na hodně prochytaných revírech je také důležité se co nejvíc odlišit od ostatních ,neúspěšných rybářů a hledat jinou, svou cestu. Jen tak se úspěch pravidelně dostaví.

Jaké jsou tvoje nejoblíbenější revíry doma a v zahraničí a proč?

Jak u nás, tak v zahraničí to jsou veliké řeky. Řeka je totiž nespoutaný živel, který se stále mění a vyvíjí. Konkrétní názvy toků však nechci uvádět.

Je velký rozdíl mezi lovem sumců doma a v zahraničí?

Neřekl bych, že se liší lov v jednotlivých zemích, jako spíš na jednotlivých revírech. Každý revír vyžaduje použití trochu jiné strategie a je jedno, jestli jste v cizině, anebo u nás.

Přišel jsi kvůli sumcařině o něco (třeba v osobním životě)?

Ano, přišel a celkem o dost. Odstěhoval jsem se 100 km daleko od rodiny. Přišel o přítelkyni a nemám moc čas na svoji současnou partnerku. Samozřejmě mě to všechno mrzí, ale vím, že rybaření je součástí mého života, a nehodlám se ho prozatím vzdát. Při troše vzájemných kompromisů se ale dá ledacos.

Hodně se mluví o tom, jak jsou na některých domácích revírech přemnožení sumci, a jsou tak pro danou vodu problém. Co si o tom myslíš?

Určitě si nemyslím, že je to takový problém, jak si mnozí myslí. Faktorů, které ovlivňují zarybnění, je opravdu mnoho. Mezi ty nejvíc negativní podle mě patří, jak povodí neustále upravuje dno tak, že se ryby nemají kde přirozeně třít. Další negativní faktor je množství farmaceutik (antikoncepce atd.) ve vodě. Určitě nesmíme zapomenout na množství odnesených ryb od vody a taky na rybožravé predátory. Sumec zase není takový žrout, jak by se mohlo zdát. Našel jsem několik studií, kde se v průměru uvádí, že ryba cca délky 150 cm sežere v době, kdy je aktivní, asi 0,5 kg ryb denně, což je podle mne zanedbatelné množství oproti těm negativním faktorům, které jsem zde již vyjmenoval.

Dění v sumcařině čím dál častěji ovlivňují sociální sítě. Jaký je tvůj vztah k nim a baví tě?

Celkem dlouho mi trvalo, než jsem začal navštěvovat tyto sítě a sledovat na nich dění kolem sumcařiny. V současné době se těmto sítím věnuji čím dál víc a sleduji dění jak u nás, tak v cizině.

Kdybys měl vyjmenovat 5 nejlepších sumcařů, kdo by to byl?

Určitě to mohu říct o svém kamarádovi Romanu Kouřilovi a pak o Stefanu Seussovi, Yurim Grisendim, Patricku Pauerovi a Dinu Ferrarim. Všichni tito sumcobijci mají nachytané ohromné ryby a pravidelně své kvality dokazují fotkami s velikými úlovky.

Jaké rybářské plány do budoucna máš a jaké rybářské sny?

Určitě budu zase hodně času věnovat našim krásným svazovým revírům, které mi přinesly mnoho velkých úlovků. Chci jezdit i do ciziny, a to jako doposud především do Itálie a Francie. A můj sen? Snad ryba atakující hranici 230 cm na našich vodách

Děkuji za rozhovor. Ptal se Radek Filip

Další zajímavé články naleznete v tištěné verzi časopisu Kajman, magazínu Kapr a na www.kajman.cz

Přidejte komentář

Prosíme Přihlášení komentář